TMK SSK: Vznik prostředků masové komunikace

22.04.2011 11:50

Význam masových médií

Média jsou

• zdrojem moci –potenciálním prostředkem vlivu, ovládání , prosazování
• prostředím(arénou) – na národní i mezinárodní úrovni, kde se odehrává řada událostí z veřejného života
• významným zdrojem výkladů sociální reality a představ o ní, média jsou místem kde jsou vyjadřovány změny v kultuře
• zdrojem uspořádaných a veřejně sdílených významových soustav,které empiricky a hodnotově vymezují co je normální

 

Média a společenské vztahy

• média jsou považována za  ustavené společenské instituce s vlastní svébytnou množinou pravidle a postupů, která je v celém rozsahu činností určována společností v níž působí
• mas media jsou závislá na společnosti
• na institucích jež vykonávají politickou  a ekonomickou moc
• média jsou do společenských vztahů hluboce zapojena jako producent, distributor událostí z veřejného života

 

základní rozdíly v přístupu

• velká pestrost přístupů
• základní 4 typy přístupů

1.      přístup medio-kulturální věnuje pozornost obsahu a přijímání mediálních sdělení

2.      přístup medio-materialistický věnuje hlavní pozornost politickoekonomickým aspektům samotných médií

3.      přístup socio-kulturální se soustřeďuje hlavně na vliv , který mají různé společenské faktory na mediální produkci a její přijímání, a na funkce medií ve společnosti

4.      přístup socio-materialistický nechápe média jako příčinu ekonomických a materiálních podmínek společnosti, ale především jako jejich obraz či důsledek.

 

Rozdílné typy teorií

• rozdělujme 4 typy teoríí

1.      sociálně vědní – obecná tvrzení o povaze, fungování a účincích mas kom založená na systematickém a objektivním studiu médií a dalších zdrojů

2.      normativní –zbývají se zkoumáním a předepisováním , jak se média mají chovat

3.      provozní –vztahují se k praktickým představám, , které vyznávají a jimiž se řídí mediální praktici při své vlastní práci v médiích(jak vybrat zprávy, jak učinit dobrou reklamu)

4.      každodenní(intuitivní) –teorie užívání médií, již odkazuje ke znalostem, které máme ze zkušenosti a medii a které nám umožňují pochopit, co se děje, jak medium zapadá do každodenního života

 

Věda o komunikaci a studium masové komunikace

Studium masové komunikace

• věda o komunikaci , která se snaží porozumět produkci, zpracování a účinkům symbolických a signálních soustav tím, že dochází k ověřitelným teoriím, obsahujícím legitimní zobecnění, jež vysvětlují jevy spojované s produkcí , zpracováním a účinky.

Roviny komunikace

• masovou komunikaci lze pojmout jako proces nacházející na vrcholu pyramidy rozvrstvení komunikačních procesů uspořádaných podle míry zespolečenštění.

 

 

 

       ||||

    \       /

      \    /

        \

 

 

Např:                                      celospolečenská masová komunikace

 

                                               Institucionální organizační komunikace

 

Meziskupinová komunikace (místní komunikace)

 

Skupinová komunikace (rodina)

 

Interpersonální komunikace(mezi dvěma lidma)

 

Intrapersonální komunikace(zpracování informací)

typy sítí

• má-li pojem síť odpovídat našemu vymezení, musí obsahovat prostředky předávání, výměny a aktivního toku sdělení, přičemž se na těchto procesech musí podílet všichni zainteresovaní účastníci nebo jejich většina

 

otázky které si klade komunikační teorie a výzkum

 

• kdo s kým komunikuje? (zdroje a příjemci)
• proč komunikujeme?(funkce a účely)
• jak komunikace probíhá?(kanály, jazyky, kody)
• o čem je?(obsah, odkazy,druhy informací)
• jaké jsou důsledky komunikace?(záměrné i nezáměrné)

 

Rozdílné tradice analýzy:Strukturální, behaviorální, kulturální

• je to jakási komunikační věda
• strukturální přístup –vychází ze sociologie, náhled historický, právnický ekonomický, předmětem jeho zájmu jsou mediální systémy a organizace a jejich vztahy ke společnosti
• behaviorální –základy v psychologii, sociální psychologii, zaobírá se individuálním lidským chováním , hlavně v oblastech  vybírání a zpracování komunikačních sdělení a odpovídá na ně.(užití masových medií a jejich účinek)
• kulturální –vychází z humanitních oborů, antropologie.využívá se ke studiu významů a jazyka, k detailnímu výkladu zvláštních sociálních kontextů a kulturních zkušeností.

 

Definice mas komunikace

• sociální interakce prostřednictvím sdělení
• masová komunikace zahrnuje instituce a postupy, jimiž specializované skupiny využívají technické prostředky(tisk,film) pro šíření symbolického obsahu směrem rozsáhlému, nesourodému a široce rozptýlenému publiku.
• Komunikace je přenos

 

Proces masové komunikace

• Není synonymem k masovým médiím
• Mas media mohou předávat veřejná sdělení rozsáhlému publiku z důvodů vesměs veřejných, mohou přenášet také osobní výzvy, inzeráty
• Pojem mas komunikace zahrnuje podmínky a procesy, jež jsou teoreticky možné.ale v čisté podobě se vyskytují jen vzácně.

 

Masová media jsou instituce

 

• Mediální instituce se dělí podle typu užívané techniky(tisk, film, tv)
• Uvnitř jednotlivých typů se dělí dále na celostátní, lokální tisk či vysílání
• Kromě toho se mění v čase a liší v jednotlivých zemích
• Hlavní rysy mediálních institucí:
  • Mediální instituce jsou umístěny ve veřejné sféře, jsou otevřeny všem příjemcům i podavatelům.Zabývají se veřejnými záležitostmi a veřejným účelem.Média odpovídají za svou činnost široké veřejnosti(prostřednictvím zákonů)
  • Na základě své hlavní činnosti jsou média obdařena vysokým stupněm svobody
  • Mediální instituce nemají formálně sebemenší moc
  • Účast v médiích je dobrovolná a prosta jakéhokoliv společenského závazku.

Shrnutí:

Masově mediální instituce

 

• Jejich hlavní činností je produkce a distribuce symbolických obsahů
• Média operují ve veřejné sféře a jsou podle toho regulována
• Zapojení podavatele i příjemce je dobrovolné
• Jejich organizace je svou formou profesionální i byrokratická
• Media jsou svobodná a současně nejsou nadána žádnou mocí

 

Rozvoj médií:kořeny pojetí médií:

• V dějinám mas.medií rozlišujeme 4 hlavní aspekty určující vývoj médií:
  • Technologií, množinou činností, funkcí a potřeb, lidmi

 

• Tištěná media
  • kniha –jako médium (technologie ručního písma –svázané stránky –velký počet kopií –zbožní charakter –rozličný obsah –individuální užití –svoboda publikování
  • noviny –jako médium (pravidelné a časté vycházení –zbožní charakter –informační obsah – působení ve veřejné sféře, městské, světské publikum – relativní svoboda) Od samého začátku byly noviny protivníkem vládní moci, tisk historicky směřuje k větší míře svobody,

Rozvoj veřejnosti čtoucí noviny –rozšíření novin mimo okruh elity

Politický tisk – noviny bývali často využívány jako nástroj prosazování stranických zájmů.

Seriozní tisk – buržoazní listy konce 19stol. Jsou jedním z vrcholů v dějinách tisku, období vyšší buržoazie bylo ovlivněno událostmi  jako jsou vítězství liberalismu, neexistencí přímé cenzury, mnoha technologickými změnami, toto vše vedlo k vysoké úrovni informovanosti.Hlavní rysy serioz. tisku –formální nezávislost na státu, uznávané zorání novin jako instituce, vývoj novinářské profese.

Komercializace novin – masový tisk bývá nazván komerčním, protože je provozován monopolistickými koncerny a to kvůli tvorbě zisku, je závislý na příjmech z reklam.Komerční zaměření a způsob financování mas tisku vyvíjí obrovský tlak na obsah novin.Vzniká tedy komercializace –odlehčené zábavné zprávy, nyní bulvár.

• Film – se objevil na konci 19stol.V dějinách filmu se vyskytují 3 momenty a to : užití filmu k propagandě, objevení několika škol filmového umění, a vznik sociálního dokumentárního filmu.Dvěma rozhodujícími momenty v dějinách filmu jsou příchod Tv a amerikanizace filmového průmyslu po 1 sv .válce.

Film jako médium: (audiovizuální technologie – veřejné předvádění – všeobecná přitažlivost- převládá vyprávění a fikce- mezinárodní charakter – veřejná regulace – ideologická povaha)

• Vysílání – (broadcasting) – jako médium(velmi rozsáhlý výstup a rozsah a dosah – audiovizuální obsah – složitá technologie  a organizace – veřejný charakter a regulace – národní a mezinárodní charakter – rozmanité podoby obsahu)
• Hudební nahrávky – (fonogram) - jako médium(rozmanité technologie nahrávání a šíření – nízký stupeň regulace – vysoký stupeň internacionalizace – mladší publikum – podvratný potenciál – organizační fragmentace – rozmanitost v možnostech příjmu)
• Nová elektronická media – telematická média(kombinují telekomunikace a informatiku).Hlavními rozdíly od starých medií jsou decentralizace(dodání obsahu a výběr nejsou již jen v rukou,toho, kdo komunikovaný obsah dodává)vysoká kapacita(přenos pomocí kabelu, satelitu)interaktivita(příjemce si může vybírat, může odpovídat)flexibilita(formy obsahu i užití).Příklady: PC hry, domácí video, CD-ROM, virtuální realita.

Telematická média – technologie založená na využití počítačové techniky, hybridní pružný charakter, možnosti interaktivity, veřejné i soukromé funkce, nízká úroveň regulace, vzájemná propojenost.

 

Rozdíly mezi médii

• Konvergenční a fragmentární
• Konvergence – způsob distribuce
• Fragmentace – nabízené služby a obsahy

Svoboda řízení médií

• Nejdůležitější pro politický rozměr
• Téměř úplná svoboda byla poskytnuta pouze knize
• Poněkud omezenější svobodu má tv a rozhlas
• Dále veřejní přepravci( common carriers) jejich obsah nebývá kontrolován
• Tam kde se fungování komunikace těsně dotýká výkonu moci ve společnosti (např. u tv novin)jsou silnější důvody pro dohled, naopak v oblasti zábavy a fikce je tento dohled menší
• Stupeň kontroly a řízení medií státem závisí na tom na kolik je možné kontrolu a řízení uplatňovat.nejvíce se regulují centralizovaná rozhlasová či tv  vysílání.
• Hůře se kontrolují lokální rozhlasové stanice či knihy
• Důsledkem nových technologií se stírají hranice a to vede k tomu,že média se o to hůře kontrolují

Shrnutí:

Společenská kontrola a ovládání médií:

•             Druhy kontroly médií:

Kontrola obsahu z politických důvodů, morálních a kulturních důvodů.

Kontrola infrastruktury z technických a ekonomických důvodů

 

•             Doprovodné podmínky a zdůvodnění
  • Větší možnost politického rozvracení
  • Větší morální, kulturní vliv
  • Větší možnost uplatnění kontroly a řízení
  • Více ekonomických podmětů k regulaci

 

 

Otázky využití a příjímání

Diferenciace užití médií

 

• Užívají se doma, nebo mimo domov?
• Poskytují individuální, nebo sdílený požitek?
• Je jejich užití soukromé, nebo veřejné?
• Jsou interaktivní, nebo nejsou?

 

Změny ve společnosti – sociální trendy, ketré mají  význam pro masovou komunikace

• Internacionalizace – mezinárodní spolupráce
• Informatizace – informační společnost
• Postmoderní kultura – postmodernismus je složitý a nejasný pojem, podrývá tradiční představu kultury jako něčeho ustáleného.svou podstatou se staví proti koncepci ustálených měřítek v umění a kultuře.V podmínkám masovým dává přednost audiovizuálním médiím před tištěnými.
• Individualizace – přednosti individualismu a volného trhu, jsou v modě.

 

Změny v médiích

 

• Stále se produkuje a distribuuje větší počet médií, více kanálů, slov, obrazů.
• Technické možnosti – větší mediální hojnost
• Společně s rozvojem mezinárodního mediálního průmyslu, který je založen na globalizovaném vlastnictví, trhu a dohodách o výrobě, nalézáme i důkazy o existenci mezinárodní mediální kultuře             

 

Kapitola 2

Pojmy a modely

 

Rané pohledy na média a společnost

 

• Moc masových médií
  • v moc masových médií je založena na pozorování jejich dosahu a dopadu , zvláště pokud jde o typ novin určený širokému publiku(popular press).Za podmínky, jež médiím pomáhají uplatnit svojí moc, se obvykle považovaly: celostátně rozšířený mediální průmysl schopný zasáhnout většinu obyvatel, jistý stupeň monopolního řízení médií shora či z centra a konečně publikum, jež je médii zaujato a přitahováno a je navíc poddajné vůči manipulativním výzvám.

 

• Komunikace a společenská změna
  • Souvislost mezi oblíbenými masovými medii určenými Široké veřejnosti a procesy sociální integrace bylo možno kdykoliv vykládat negativně(nárůst osamělosti, zločinnosti)ale stejně dobře bylo možné pokládat toto spojení za možný příspěvek moderních komunikačních prostředků k posílení soudržnosti a pospolitosti.

 

• Potencionální výhody masové komunikace
  • Média jsou silou, v jejíž moci je osvítit masy a být tak doplňkem a pokračováním nově vzniklé instituce všeobecného vzdělávání.

 

• Pojem „masa“
  • Masová média mají obrovský vliv
  • Pojem masa již na sklonku 19stol
  • Rané používání tohoto pojmu vyvolávalo negativní reakce, dříve to byl odkaz ke slovu prostý lid
  • Velký soubor
  • Není diferencovaná
  • Převážně záporná podoba
  • Postrádá pořádek
  • Je projevem masové společnosti

 

• Proces masové  komunikace
  • Velký rozsah
  • Jednosměrný tok
  • Asymetrie
  • Neosobní a anonymní
  • Propočítaný vztah
  • Standardizovaný obsah

 

• Masové publikum
  • Početné
  • Velmi rozptýlené
  • Neinteraktivní a anonymní
  • heterogenní(různorodé)
  • neorganizované a neschopné samostatné akce

 

Masová kultura

• typický obsah , který se prostřednictvím vytvořených kanálů dostával k novému společenskému uskupení (masovému publiku), byl od samého počátku velmi rozmanitou směsicí představ, informací, myšlenek, zábavy a podívané.To vše můžeme nazvat „masovou kulturou“
• masová kultura odkazuje ke vkusu,sklonům, projevům, zvykům apod.
• masová kultura není tradiční, není elitní, je produkovaná masově,je populární, je komercializovaná, je homogenizovaná

 

Vznik dominantního paradigmatu v teorii výzkumu

• úvahy o médiích a společnosti a o nejrůznějších pojetích masy pomohly vytvořit model studia masové komunikace, který z mnoha důvodů můžeme označit jako dominantní.
• Dominantní paradigma(dominantní, převládající významová struktura) v sobě spojilo pojetí mocných masových médií v masové společnosti s typickými výzkumnými metodami rozvíjejících se společenských věd, především šetřením, experimenty,analýzou.Paradigma je výsledkem studia komunikace i vodítkem, které nás může při studiu komunikace orientovat.
• Za dominantním paradigmatem stojí přiznaný normativní pohled na společnost, která by měla být demokratická,liberální atd.
• Většina mediálních teorií tedy dává smysl pouze tehdy, uznáme li existenci nějaké normy, ideálu, k němuž se má směřovat.
• Teoretická východiska dominantního paradigmatu nevznikla kuli masovým mediím, byla převzata ze sociologie
• Teorie informace ovlivnilo podobu dominantního paradigmatu
• Vytvořil se model pro analýzu přenosu informací, který nabízí představu komunikace jako sledu procesů, na jejichž počátku stojí zdroj, jenž si vybírá sdělení, to je pak v podobě signálu přeneseno komunikačním kanálem k příjemci, který si na místě určení signál transformuje zpátky ve sdělení
• model byl vytvořen , aby vyjádřil rozdíly mezi vyslaným a přijatým sdělením
• shrnutí:
  • dominantní paradigma
    • ideál liberální a dominantní společnosti
    • funkcionalistický přístup
    • lineární model přenosu a účinků
    • mocná media modifikovaná skupinovými vztahy
    • kvantitativní výzkum a analýzy proměnných

 

Alternativní paradigmata

• alternativní čili kritický
• alternativní přístup zahrnuje námitky představující množinu různorodých , ale vzájemně provázaných myšlenek a postupů.
• Alternativní paradigma vychází z jiného pohledu na společnost
• Pro alternativní přístup je podstatné, že upozorňuje na teoretická východiska , jejiž pomocí lze na média nehlédnout z jiného úhlu, než jaký nabízí dominantní paradigma.
• Alternativní paradigma je promyšlenější pojetí ideologie v mediálním obsahu, které badatelům dovoluje dekodovat ideologická sdělení masově mediované zábavy i zpravodajství.
• Alternativní přístup není jen opakem dominantního,ale je jeho doplňkem, snaží se o lepší pochopení jazyka, má kritické zaujetí politickými a ekonomickými aktivitami médií, atd.
• Shrnutí
  • Alternativní paradigma
    • Kritický pohled na skutečnost
    • Neodmyslitelný přístup k mediální technologii
    • Kulturální a kvalitativní metody zkoumání
    • Širší zájem o nerovnost a zdroje opozice ve společnosti

 

Čtyři modely komunikace

• Přenosový model
  • v jádru dominantního paradigmatu můžeme najít pohled na komunikace jako na proces přenosu daného množství informace – tedy sdělení, jak je určil podavatel či zdroj.
  • Jde o přenosový model od podavatele k příjemci, místo přenosu informací se měřítkem účinného jednání stává uspokojení publika

 

• Rituálový čili výrazový model
  • Klade důraz především na vnitřní uspokojení podavatele, nebo příjemce než na nějaké účelové využití.
  • Tento model závisí na sdílených významech a citech
  • Ke komunikaci dochází nejen z praktických důvodů, ale i pro potěšení z recepce
  • Příklady tohoto modelu je možné najít v umění, oslavách , náboženství

 

• Propagační model
  • Publicity model
  • Prvotním úkolem mas médií, není přenést určitou informaci, ale předvést, získat a udržet zrakovou pozornost, média tím naplňují přímý ekonomický cíl
  • Pozornost je tedy bezprostředním cílem
  • Pokud pojmeme proces komunikace jako proces předvedení se a pozornosti,dostaneme několik rysů komunikace, které nezahrnuje ani přenosový ani rituální model
    • Proces získávání pozornosti je procesem s nulovou celkovou výhrou , zisk jednoho je vždy ztrátou toho druhého
    • Komunikace v režimu předvádění se a získávání pozornosti existuje pouze v přítomnosti

 

• Příjmový model(kodováni a dekodování mediálního diskurzu)
  • Na masovou komunikaci nahlíží z pozice mnoha různých příjemců, kteří nevnímají a nechápou sdělení , jak bylo vysláno ani jak bylo vyjádřeno

 

 

 

Nová schéma v toku informací

 

• 4 základní druhy komunikace
  • Projev (alokuce) – v případě projevu je informace simultánně šířena z jednoho centra k mnoha koncovým příjemcům,(přednáška, kázání,koncert).Projev je typicky jednosměrnou komunikací, která se vyznačuje poměrně malou příležitostí ke zpětné vazbě.
  • Konverzace – jednotlivci na sebe působí vzájemně a přímo a pomíjejí přitom centrum a zprostředkovatele, vybírají si partnery, čas a místo komunikace.Účastníci jsou si v procesu komunikace rovni
  • Konzultace – situace kdy jedinec hledá jistou informaci v centrálním skladu informací –databance,knihovně atd.
  • Registrace – opak konzultace, centrum požaduje, nebo získává potřebné informace od účastníků na periferii(obvykle bez jejich vědomí) – výzkum sledovanosti, peoplemetry

 

 

 

Kapitola 3

Teorie médií a teorie společnosti

 

 

Média , společnost a kultura, styčné body a třecí plochy

 

• Typologie vztahů mezi kulturou a společností
  • Pokud nazíráme na masová média jako na aspekt společenský pak se jedná o hledisko materialistické, kultura je závislá na ekonomické a mocenské struktuře společnosti, z toho pak vyplývá, že ten kdo vlastní média může rozhodovat o jejich činnosti
  • Chápeme –li média především ve světle jejich obsahů(tedy více jako kulturu)můžeme mluvit o hledisku idealistickém.vychází z představy, že média jsou nadána vlivem a že prvotní příčinou společenské změny jsou myšlenky a hodnoty přenášené médii bez ohledu na to kdo média vlastní
  • Závislost a autonomie – nacházejí podporu v běžném laickém uvažování, masová média a společnost jsou průběžně ve vzájemné interakci a navzájem na sebe působí. Média jako kulturní odvětví reagují na poptávku společnosti po informacích a zábavě a současně podněcují inovaci a přispívají ke změnám společenskokulturního klimatu.Pojem autonomie vysvětluje, že média se do jisté míry mohou měnit  a vyvíjet nezávisle na sobě.

 

Masová komunikace jako společenský proces: zprostředkování společenských vztahů

 

• Mediální instituce se zásadě věnují produkci a distribuci vědění ( knowledge)
• Média poskytují hlavní kontakt s institucemi společnosti v níž žijeme
• Média zprostředkovávají kontakt se společenskou realitou
• Média lze chápat jako:
  • Okno –jimiž lze vidět události
  • Zrcadlo – událostí ve společnosti a ve světě, vnuká představu věrného obrazu
  • Filtr – třídí vybrané části získané zkušenosti a upozorňuje na ni
  • Ukazatele, průvodce, vykladače – dodává smysl matoucím či útržkovým sdělením
  • Plátno, bariéra – média nás mohou falešným obrazem světa odříznout od skutečnosti

 

Náhledy na propojení médií se společností:

• Příjemci(lidé) získávají informace o realitě s příslušnými významy 4mi hlavními způsoby:
  • Pozorováním a vlastní zkušeností
  • Přímo ze společenských institucí
  • Ze stejných institucí prostřednictvím médií
  • Samostatně z médií

 

Typy teoríí o vztahu medií a společnosti

• Makroteorie – věnuje pozornost vztahu mezi médii a ostatními společenskými institucemi
• Teoretický směr – výrazně se soustřeďuje na média jako na instituce, a na to jakým způsobem si vykládají zvolené či dané poslání a jak se sním vyrovnávají
• Teoretický přístup – zaměřují se na příjemce a důsledky, které pro ně má užívání médií při získání společenských zkušeností

 

Média , moc a nerovnost

• Potenciál médií uplatňovat moc
  • Přitahují a usměrňují pozornost veřejnosti
  • Přesvědčují v záležitostech názorů a víry
  • Ovlivňují chování
  • Uspořádávají výklady reality
  • Propůjčují status a legitimitu
  • Rychle a obšírně informují

 

Média, sociální integrace a identita

• Rozlišujeme funkční integraci a normativní integraci, jedno může existovat bez druhého a obojí se nějakým způsobem týká komunikace

 

Masová komunikace a společenská změna

• Pokud média mají a uplatňují vliv, pak také způsobují změnu, vždyť centralizace společnosti či naopak společenský rozptyl jsou dvěma hlavními typy společenské změny
• Veškeré úvahy o důsledcích jednání masových médií se koneckonců týkají sociálních změn, hledání účinků jež mají měnící se komunikační média na společnost, dále zda a jak pokud vůbec, mohou masová média přispět k ekonomickému a společenskému vývoji

 

Teorie masové společnosti

• Vchází z koncepce masy
• Model dominantních médií odráží pojetí masové společnosti
• Média jsou považována za faktor, jež významně přispívá k centrálnímu řízení společností charakterizovaných velkým rozsahem, odtažitostí institucí, izolovaností jednotlivců a nedostatkem silné místní nebo skupinové integrace
• Masová média zpravidla představují hlas autority, poskytují názory, návody, psychické uspokojení
• Média a teorie masové společnosti:
  • Rozsáhlá a rozmanitá společnost
  • Atomizované publikum
  • Centralizovaná média
  • Jednosměrný přenos
  • Lidé závisí na médiích při budování identiti
  • Média jsou využívána pro manipulaci a ovládání

 

Marxismus a masová média

• Média jako průmyslové odvětví odpovídají představě o kapitalistickém fenoménu se všemi atributy výroby (suroviny, technologie, lidská práce) a výrobními vztahy.mají sklon dostávat se do monopolního vlastnictví třídy, která má kapitál , a jsou národně, nebo mezinárodně organizovaná tak, aby sloužila zájmům této třídy

 

Neomarxistické přístupy

• Revidované verze marxistické teorie médií, které se více soustřeďují na myšlenky než na materiální struktury, zdůrazňují ideologický dopad médií působících v zájmu vládnoucí třídy
• Marxistická pojetí  teorie médií:
  • Masová média vlastní buržoazní třída
  • Média fungují v jejím třídním zájmu
  • Média podporují falešné vědomí dělnické třídy
  • Politické opozici je k médiím odepřen přístup

 

Funkcionalistická teorie médií a společnosti

• Funkcionalismus se snaží vysvětlit společenskou praxi a společenské instituce prostřednictvím potřeb které má společnost i jednotlivec
• Pokud jde o mediální instituce , souvisejí předpokládané potřeby nejvíce s kontinuitou, řádem , integrací, motivací, vedením, socializací, přizpůsobením

 

Společenské funkce médií

• Informování – poskytování informací o událostech a podmínkách ve společnosti a ve světě, naznačování mocenských vztahů, podpora inovací a pokroku, usnadňování adaptace
• Korelace – vysvětlování a vykládání významů událostí a informací, poskytování podpory ustaveným autoritám a normám, socializace, koordinace izolovaných činností, vytváření konsenzu, nastolování posloupnosti priorit a signalizace relativního statusu
• Kontinuita – přenášení dominující kultury a objevování subkultur a nových trendů v kulturním vývoji, prosazování a udržování všeobecné přijatelnosti hodnot
• Zábava – zdroj pobavení, obveselení, oslabování sociál. Napětí
• Získávání – agitování pro společenské cíle ve sféře politiky, války, ekonom. Vývoje

 

Média a sociální integrace

• Funkcionalizmus je jediná teorie vhodná pro zvažování otázky sociální integrace, bez integrace se nelze shodnout na společných cílech
• Soudržnost a loajalita panující uvnitř mediálních organizací mají tendenci přispívat k integraci do společnosti a podporovat širší procesy společenské kontroly a soudržnosti.média na sebe berou úkol hájit a vyjadřovat hodnoty, které považují ve své společnosti za dominantní
• Funkcionalistická teorie médií:(masová média jsou pro společnost nezbytná kvůli:)
  • Integrace, kooperace, pořádek, kontrola, stabilita, přizpůsobení se ke změnám, mobilizace, vyrovnávání napětí, zajišťování kontinuity kultury, hodnot

 

Kritická politická ekonomie

• Logika a nadvláda ekonomiky jsou určující
• Struktura médií má tendenci se koncentrovat
• Rozvíjí se globální koncentrace médií
• Obsah a publikum se navzájem přizpůsobují
• Snižuje se rozmanitost
• Opoziční a alternativní hlasy jsou vytlačovány na okraj
• Veřejný zájem je v komunikaci podřizován soukromým zájmům

 

Masová média a teorie vývoje

• Masová média slouží jako hybná síla vývoje prostřednictvím:
• Rozšiřováním technických poznatků a technologických postupů
• Podporování individuálních změn mobility jednotlivců
• Šíření demokracie
• Prosazování nároků konzumentů
• Podpory gramotnosti, vzdělání atd

 

Komunikačně technologický determinismus

• Existuje dlouhá a stále živá tradice hledání vztahů mezi převládající komunikační technologií dané doby a klíčovými rysy společnosti, které se týkají moci, integrace, změny

 

Torontská škola

• Teoretik H. M Innis
• Založil školu , každý typ komunikace bude mít svojí vlastní náklonnost k určité podobě uspořádání společnosti
• Principy
  • komunikace v toku času vede k monopolizaci výrobních prostředků a distribuce poznání nějakou skupinou či třídou
  • nejdůležitější rozměry impérií jsou prostor a čas a některé komunikační prostředky vyhovují více prvnímu a jiné druhému(náklonnost komunikace)

 

technologie a ideologie

• média a technologický determinismus (před novými technologiemi)
  • komunikační technologie je základním stavebním prvkem společnosti
  • každá technologie má sklon k jisté podobě komunikace a k jistým obsahům a užitím médiím
  • sled objevů a užití komunikační technologie ovlivňuje společenské změny
  • revoluční změny v komunikaci vedou

    Štítky:

    TMK SSK | Vznik prostředků masové komunikace | kniha

    Zpět