Prubezne.cz: Na Příbramsku probíhá bouřlivá diskuze o tom, co bude s vojenským prostorem Brdy
Středočeskému kraji vedenému senátorem za Příbramsko a hejtmanem Středočeského kraje Josefem Řihákem se nelíbí to, že vláda v demisi Jiřího Rusnoka chce ještě projednat návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy. Podle hejtmanství, které má na otázku Brd jiný názor než ministerstvo obrany, by to mělo být úkolem nové vlády, která vzejde z předčasných sněmovních voleb. Novinářům to alespoň řekl statutární zástupce hejtmana Miloš Petera: „Nás to velmi překvapilo, že se to takto žene dopředu. Já si myslím, že by to mělo počkat na novou vládu!“. Pokud by vláda v demisi příslušný návrh schválila, chtěl by kraj ještě ovlivnit podobu zákona v Poslanecké sněmovně, ačkoliv tam už jsou podle náměstka šance hejtmanství mnohem omezenější. „Vstupuje tam plno vlivů, od ochrany přírody přes myslivce a další,“ míní zástupce Hejtmanství Středočeského kraje.
Ministerstvo obrany trvá na zrušení brdského újezdu a na tom, aby se územní hranice vrátily ke stavu před rokem 1949, tedy před vznikem újezdu. Právě hranice jsou ale jediným bodem, kde se neshodne Plzeňský a Středočeský kraj, na jejichž území újezd leží. Plzeňský kraj souhlasí s ministerskou variantou rozdělení plochy újezdu mezi oba kraje podle stavu před rokem 1949, kdy hranici krajů tvořilo rozvodí. Středočeský kraj chce, aby území zrušeného újezdu zůstalo celé jeho. V poslední době se objevily i informace o tom, že újezd v Brdech by se vůbec rušit nemusel, namísto toho se hovořilo o možném rušení boletického újezdu.
Kraje i ministerstvo se dokážou shodnout mimo jiné na tom, že po zrušení újezdu by se měla na území Brd vyhlásit chráněná krajinná oblast kvůli ochraně cenné přírody a zabránění vzniku velkých staveb a developerských projektů. Středočeský kraj očekává, že příští vláda k otázce Brd přistoupí lépe než předchozí kabinety. S novou vládou chce kraj jednat také o penězích na opravy silnic, sociální oblasti nebo o řešení nezaměstnanosti. Vojenský újezd Brdy o rozloze 26.000 hektarů má být zrušen k 1. lednu 2016. Neruší se ale dělostřelecká brigáda ve středočeských Jincích na okrese Příbram, které zůstane k dispozici posádkové cvičiště v rozsahu 560 hektarů. Armáda nyní na vybraných územích čistí od munice některé plochy.
Co tedy s Brdy bude? Podle některých názorů by bylo prospěšné, jak pro přírodu, tak i pro občany, jenž byli vyhnáni z Brd německými nacisty a potom českými komunisty, když se v Brdech obnoví zaniklé obce a lidé budou v tomto pásmu žít v symbióze s přírodou. Uzavřít Brdy lidem je totiž dle názoru velké části obyvatel Příbramska stejný nesmysl, jako když zde vláda Mirka Topolánka chtěla umísťovat radar, který by narušil bipolární mezinárodní vztahy!
V roce 1927 byla v okolních lesích obce Skořice a Trokavec (okres Rokycany) vybudována střelnice převážně pro nepřímou dělostřeleckou střelbu. Rozloha střelnice je podle historických pramenů uváděna 18 - 20 tisících hektarů. V roce 1941 byly obce Kolvín, Padrť, Záběhlá (a řada dalších) vystěhovány. Stavební objekty však nebyly organizovaně ničeny.
V těsné blízkosti obce Kolvín byl vybudován koncentrační tábor, který však nebyl využit pro původní účel v důsledku lesní kalamity (způsobené vichřicí), ale byl využit jako ubytovna pro totálně nasazené v době války. Počet pracovníků se pohyboval mezi 5 - 6 tisíci lidmi. Těžbu polomů prováděla firma Fischer a zpracování dřeva na třech pilách v nedalekém městě Mirošov a dopravu řeziva do Německa zajišťovala firma Roschop. Celkem bylo vytěženo 1,5 miliónů metrů krychlových.
Po skončení 2. světové války velikost škod stanovila komise Fondu národní obnovy. Navrátilci vrátili všechny peníze, které obdrželi od Němců s tím, že válečné škody budou proplaceny později. Při měnové reformě byly ovšem peníze za válečné škody převedeny na vázané vklady a o několik let později (1950) bylo oznámeno, že s ohledem na stoupající životní úroveň nebudou válečné škody propláceny vůbec. V roce 1952 byly nemovitosti zestátněny, a teprve následně byla sjednávána jakási „pofidérní“ náhrada.
A jaké obce zmizely z mapy? Obec Padrť, která byla založena v roce 1565. Důvodem založení bylo železářství - dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů. V roce 1896 měla obec 529 obyvatel, v roce 1952 už jenom 145.
Obec Kolvín (dnes existující v menším rozsahu) byla založena ve 14. století jako obec zemědělská. V roce 1921 měla obec 396 obyvatel, v roce 1952 jen 128.
Obec Záběhlá byla založena v roce 1730, šlo o poslední kolonizaci v Čechách. Hlavním důvodem založení obce bylo posílit pracovní sílu do okolních lesů. V roce 1939 měla obec 447 obyvatel, v roce 1952 jen 216.
I v dnešní době dochází k likvidaci celých obcí, například na místech těžby uhlí. Vyvlastnění ve veřejném zájmu je sice pro liberála nepřípustná myšlenka, nicméně když k němu dojde, měl by stát odpovídajícím způsobem nahradit vlastníkům škody. I když je jasné, že např. citová újma se finančně ohodnotit nedá. To se v případě likvidace bývalých obcí ve Vojenském výcvikovém prostoru Brdy nestalo. „Nejdřív přišli Němci, pak komunisti,“ tvrdí občané z obce Kolvín. Ti dokonce nedodržovali ani svoje vlastní zákony. V Brdské krajině se uměle vytvořila „krajina bez lidí“. Každého citově založeného člověka jistě napadne, stojí-li na hrázi místního rybníka Padrť a přemýšlí, že kousek odsud stála škola, hostinec a žili zde lidé. Proč by k tomu nemohlo dojít nyní, až se Vojenský výcvikový prostor Brdy z majetku ministerstva obrany vrátí lidem této země? I tak přemýšlí řada lidí na Příbramsku.
Václav Prokůpek