Prostějov
Prostějov je okresní město v Olomouckém kraji ležíci uprostřed Moravy v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny, v rovině, která se nazývá Haná na 49 stupni severní zeměpisné šířky a 17 stupni východní zeměpisné délky. Podnebí je přechodné, mezi východoevropským vnitrozemským a západoevropským přímořským. Prostějov, ležící na Hané, patří do oblasti teplé s mírnou zimou. Teplotní poměry jsou dány nízkou nadmořskou výškou a horskou hradbou Jeseníků ze severu. Přes Prostějov, nebo v jeho těsné blízkosti tečou dvě říčky: Hloučela a Romže. Hloučela pramení na Drahanské vrchovině, Prostějov míjí, městem protéká jen její rameno - Mlýnská strouha. Romže pramení u Dzbele a východně od Prostějova se spojuje s Hloučelou. Má 46 023 obyvatel (2009), katastrální výměra činí 39,04 km². Nachází se v nadmořské výšce 223 m n. m. PSČ města je 796 01.
Historie a pamětihodnosti
První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. V Prostějově se nacházela významná židovská komunita, jež byla v 18. a 19. století druhou nejpočetnější židovskou komunitou na Moravě. K dochovaným památkám patří bašta z 15. století a renesanční radnice ze století šestnáctého, dnes sloužící jako muzeum. Dominantou města je nová radnice z roku 1914 s věží vysokou 66 metrů a orlojem.
Nová radnice - její plány vypracoval v letech 1909 - 11 Karel Hugo Kepka, profesor německé techniky v brně. Stavba byla uskutečněna v letech 1911 – 14 pod vedením Rudolfa Konečného a Josefa Nedělníka. Sochařské práce provedl Josef Bernauer (podle modelů Čeňka Vosmíka), štukatérské Vladimír Pleský, umělecké práce v kovu Vulkania, nábytek dodal Robert Kořalka – vesměs místní síly, jak odpovídalo záměrům městského zastupitelstva. Bohatá dekorace se soustřeďuje kolem hlavního schodiště a reprezentačních prostor v 1. a 2. patře. Stěny vynikají rozmanitým architektonickým členěním a jsou obloženy dřevem, torgamentem či umělým mramorem, krby jsou zhotoveny z kararského mramoru, stropy se člení do kazet, bohatá dekorativní malba pokrývá omítky i štukové články. Zasedací sál městského zastupitelstva v 2. patře se na průčelí promítá předsazeným balkónem, třemi vysokými okny a střešním štítem. Masivní věž s měděnou kupolí a s orlojem měla podle původní představy stát uprostřed hlavního průčelí. Plánované pravé křídlo však nebylo doplněno, protože se nepodařilo vykoupit pozemek sousedního domu.
Bývalé židovské ghetto - hlavní část prostějovského ghetta se rozkládala mezi bývalým augustiniánským klášterem a jižní stranou městských hradeb, zbývající části při jejich severním úseku ve Školní ulici.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje a bývalý kapucínský klášter - r. 1756 zde založili Kapucíni hospic s kaplí sv. Barbory, který byl roku 1764 povýšen na klášter a kaple rozšířena na kostel, ale již po 20 letech dal císař Josef II. klášter zrušit. Kostel byl na počátku 20. století novobarokně přestavěn a r. 1906 nově zasvěcen slovanským věrozvěstům.