Pohled do zákulisí ukrajinského tenisu
Kdo stojí za sestrami Bondarenky a Stachovským? Armáda čekatelů!
Počátky tenisu na Ukrajině sahají sice až do roku 1910, ale k oživení tenisu došlo v této skoro čtyřicetimiliónové zemi až po druhé světové válce, tehdy především tenisového klubu Dynamo Kyjiv. V osmdesátých letech minulého století se na Ukrajině objevila řada vynikajících mladých hráčů a začali se postupně prosazovat na juniorských a později i seniorských turnajích. Příkladem byli sourozenci Andrej a Natálie Medvěděvovi. Na Ukrajině se narodila dokonce i Natálie Savčenko, která ale později sňatkem s lotyšským podnikatelem získala občanství pobaltského státu. Ukrajinští tenisté výrazně přispěli k výborným výsledkům Sovětského svazu v Davis Cupu, Fed Cupu i tehdejšímu neoficiálnímu Mistrovství Evropy družstev, tzv. Královskému poháru. Ostatně i dnes Ruská federace spoléhá ve své reprezentaci na tenistu, který se narodil na Ukrajině a měl dlouhou dobu ukrajinské občanství, Nikolaje Davydenka. Nyní ale Ukrajina, tedy přesněji řečeno ukrajinský tenis zvedá hlavu a začíná se prosazovat na světovém poli v kategoriích jednotlivců na turnajích ATP a WTA, ale také na kláních družstev v Davisově poháru a Fed Cupu.
Ženský tenis na Ukrajině je pro tenisové fanoušky a odborníky především spojován se sesterskou dvojicí Kateryny a Oleny Bondarenkových, které ve Fed Cupu startovaly letos v první divizi. Kateryna Volodymyrivna Bondarenko je starší ze známé dvojice, narodila se 8. srpna 1986 v Kryvomu Rozi na Ukrajině a v roce 2008 vyhrála spolu se svou sestrou Olenou čtyřhru na grandslamovém turnaji Australian Open. Kateryna a Olena pochází z tenisové rodiny; Kataryna je nejmladší ze tří sourozenců. Nejstarší sestra se jmenuje Valerija. I ona se věnovala tenisu, svůj poslední turnaj však odehrála v Dubaji roku 2006. Pak se rozhodla pro možná důležitější činnost, věnuje se práci pro ukrajinský ženský tenis. V Charkovi, kde nyní rodina Bondarenkových žije, se věnuje práci s tenisovou mládeží a vesele prohlašuje: „Tenis jsem začala hrát už v pěti letech, nyní trénuji malý tenis i tříletá děvčátka. V naší zemi se rodí nové talenty, jak na běžícím pásu a já nepochybuji, že některý bude pocházet i z mé tenisové školičky v Charkovi.
Sázkaři na tenis nezapomínají
Ostatně i Kateryna Bondarenko se začala učit hrát tenis ve věku čtyř let pod dozorem svých rodičů, Natalie a Volodymyra, kteří dodnes bdí nad její kariérou. Profesionální status získala v roce 2000 ve věku pouhých čtrnácti let. Největším úspěchem její juniorské kariéry se stalo vítězství na turnaji ve Wimbledonu 2004. Cestou k vítězství porazila takové hráčky jako jsou Šachar Peerová, Michaela Krajiceková či Ana Ivanovičová.
Její starší sestra Olena Bondarenko se narodila 13. srpna 1984 v Kryvomu Rozi a jak již jsme se zmínili, ve čtyřhře spolu se svojí sestrou má nejen grandslamový titul, ale také titul z pražského turnaje WTA. Olena ale upozorňuje, že by se mýlil ten, kdo by si myslel, že současný tenis v bývalé republice Sovětského svazu nabývá neobvyklých rozměrů. A její slova potvrzuje manažer tenisového klubu v Charkovi Jevhenij Stakij: „Ještě nedávno bylo na Ukrajině jen třiadvacet tenisových klubů, 655 venkovních a pětačtyřicet krytých kurtů.“ Slovo „jen“ je pro tak velkou a početnou zemi možná na místě, ale Stakij připomíná, že dnes již Ukrajinská tenisová federace registruje více jak sedmdesát tisíc hráčů a během posledních dvou let přibylo dvacet krytých a téměř dvě stovky nových tenisových kurtů. Skromná Olena Bondarenko popírá, že by to byla její zásluha: „Prostě tenis zažívá na Ukrajině boom!“ Faktem ale zůstává, že na Ukrajině dnes vysílá přes padesát televizních stanic a tenis je sledovanější, než třeba pro nás tak populární hokej. I ukrajinské sázkové kanceláře uvádí, že tenis je druhým nejvíce vyhledávaným sportem sázkařů, hned za fotbalem.
Kapitán má dvojčata v záloze
Když povolával nehrající kapitán ukrajinského ženského reprezentačního mužstva Volodomyr Bogdanov členky do národního týmu pro zápas s Austrálií, nezapomněl ani na dvě vynikající a nadějná dvojčata Naďu a Ľudmylu Kichenokovou, které budou letos v červenci slavit dvacáté narozeniny. Pochází z tenisové rodiny a žijí v Dnipropetrovsku, tedy městu, které je pro ukrajinský tenis takzvaně městem zaslíbeným. Podle kouče Bogdanova jsou tato dvojčata jedny z nejtalentovanějších hráček světa a na jejich účet vtipkuje: „Jsem jen zvědav, až budou tato děvčata na předních místech světového žebříčku, jak je budou novináři a odborníci rozpoznávat.“ Další členkou národního fedcupového mužstva Ukrajiny je Marija Korytceva, která se narodila 25. května 1985 v hlavním ukrajinském městě Kyjevi, nyní však žije stejně jako sestry Bondarenkovy v Charkovi a rovněž jako ony, je vynikající hráčkou čtyřhry. Během své dosavadní kariéry zatím vyhrála čtyři turnaje WTA v deblu. Špatná ale není ani ve dvouhře, vyhrála dva turnaje ITF a ve finále měla skutečně soupeřky světových kvalit. V roce 2007 v indické Kalkatě porazila ve finále Maria Kirilenkovou z Ruska a v italském Palermu o rok později přehrála ve finále domácí reprezentantku Saru Eraniovou. Přesto si jako profesionálka vydělává peníze především díky čtyřhře. A jak by ne, vždyť její deblovou partnerkou je Ruska Věra Duševinová, tedy tenistka světové „super“třídy.
Stachovskij vede daviscupovou armádu
Ukrajinský tenis nejsou ale jen nadějné a mladé tenistky, nýbrž i výborní tenisté a vycházející hvězdy bílého sportu. Jednoznačnou ukrajinskou jedničkou je Serhij Stachovskyj, který je znám především tenisovým příznivcům na Slovensku, jelikož byl přítelem velmi populární slovenské tenistky a krásky Dominiky Cibulkové. Nicméně díky jeho výkonům loni poslalo ukrajinské daviscupové mužstvo Velkou Británii na dvorcích ve Skotsku až do těch nejnižších pater Davis Cupu. Letos vedl reprezentaci, která v Dnipropetrovsku, jednoho z center tenisové výchovy mládeže na Ukrajině a také neoficiálním centru ukrajinské mužské reprezentace, porazilo Lotyšsko. V zápase na horké půdě v Rumunsku půjde ukrajinské daviscupové reprezentaci o to, zda se vymaní z první divize Euro-africké divize a postoupí mezi šestnáctičlennou světovou daviscupovou elitu.
Serhij Stachovskyj se narodil 6. ledna 1986 v Kyjevi. Na okruhu ATP World Tour vyhrál dva turnaje ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Pohybuje se kolem padesátého místa světového žebříčku, ale pomýšlí mnohem výše: „Mým cílem je probojovat se ještě letos mezi dvacítku nejlepších hráčů světa. Tedy prozatím! Ale když to bude výše, tak se tedy zlobit nebudu.“
Za Stachovským ale stojí přímo armáda výborných hráčů. Reprezentant Illja Marčenko se narodil 8. září 1987 v Dniprodzeržynsku. Ve své dosavadní kariéře nevyhrál sice na okruhu ATP World Tour žádný turnaj. Na challengerových turnajích zaznamenal jedno finálové vítězství ve dvouhře. Jeho nejvyšším umístěním na žebříčku ATP ve dvouhře bylo 77. místo (5. dubna 2010). V reprezentaci si již zahrál i syn známého tyčkaře Serhije Bubky, který trénuje u profesionálních trenérů v Německu a také dvaadvacetiletý Ivan Sergejev, jenž měl před zápasem v Rumunsku unikátní reprezentační bilanci v Davisově poháru. Z pěti zápasů všechny vyhrál.
Medveděv: Světu jsme ještě neřekli poslední slovo!
Ale ukrajinský mužský tenis, obdobně jako ten ženský nezačíná a nekončí jen hráči, kteří už si zahráli v reprezentaci. Podle slov devětatřicetiletého bývalého vynikajícího hráče Andreje Medveděva dnes na Ukrajině existuje přes sto bank a řada z nich podporuje mládežnické tenisové turnaje. „Během kteréhokoliv sportovního podniku se může objevit nová vycházející hvězda světového tenisu!“
Sám Medveděv působí jako investiční poradce. Je ale také pravda, že předloni při přestřelce v Dnipropetrovsku málem přišel o život. Ze své rodné Ukrajiny se však několikanásobný milionář nikdy neodstěhoval a i když tento bývalý přítel německé tenisové reprezentantky Anke Huberové nepodniká v tenise, aktuální sportovní dění ve své zemi sleduje a říká: „Mě v památném semifinále roku 1995 na French Open tehdy vyřadil geniální antukář Bruguera a vyhrál jsem jen jedenáct turnajů ATP tour. Ale jsem přesvědčen, že Ukrajina dá světu brzy tenistu, který vyhraje daleko více tenisových klání, než já a dotáhne do konce i tažení turnajovým pavoukem nějakého grandslamového podniku.“