Periodizace vývoje médií
Tento text je určen především mým univerzitním studentům
Základními centry: Holandsko, Anglie, Německo, Francie, USA
Počáteční zdroje tisku:
1. Noviny o...“ zprávy, lettera, zeitungen
2. Psané noviny – vznik periodického tisku, informace se stává zbožím (beileage –příloha,bulvár)
3. Fuggerovské noviny – německá aristokracie, obchodní a politické zpravodajství
4. Poslovské noviny – vznik poštovní služby (poč. 15.stol.), pěší, později jízdní poslové
1520 – vynález knihtisku: Johannes Guttenberg
Vynálezem knihtisku byly dány základy pro vydávání novin. Do té doby existovaly jen noviny psané. První vydal římský konzul Gaius Julius Caesar pod názvem Acta diurna. Zprvu noviny informovaly jen o jednání veřejných institucí a byly zaměřeny čistě zpravodajsky, ale za císaře Augusta se staly i propagačním prostředkem. Rozmnožovány byly opisováním.
První tištěné noviny na světě Avisa Relation oder Zeitung vyšly v roce 1609. České Sobotní (Outerní) Pražské poštovské noviny začal vydávat tiskař a nakladatel Karel František Rosenműller v roce 1719.
základní předpoklady vzniku periodického tisku
- společenská potřeba- pravidelné trhy v Evropě, výměna informací o zboží
- gramotnost- lidé umí číst a psát
- změna dopravní situace- dostavníky přiváží nejen lidi a zboží, ale taky informace
- vynález knihtisku
Vývoj tisku ve světě:
1609 – NĚMECKO - Johan Carolus - Relation – týdeník
knížecí tiskař Von Söhne – Zeitung
1605 – HOLANDSKO vydává A.Verhoeven – Neuwe Tydinghen
Postupně se týdeník vydává několikrát v týdnu. V Německu vznikají společné podniky knihaři + poštmistři
ANGLIE
Nizozemské noviny – Corantos – vydáváno v Nizozemí, později v Anglii
Viliam CAXTON –přivezl knihtisk do Anglie,1745 založil první tiskárnu
1632 v Anglii vydán cenzurní zákon ( Licensing act) – velmi ostře sledována kritika krále a církve – sledována vnitřní činnost ,1695 – zrušena jednou provždy cenzura
1702 – DAILY COURANT – vydává SAMUEL BUCKLEY – zprávy – slibuje přesnost, věcnost, rychlost, 1/2 18. století = 5 deníků
1709 – noviny TATLER a SPECTATOR –zlepšit morální stav společnosti.
1712 – Zákon o kolkovném
V 1. pol. 18 stol. se začíná rozvíjet předplatné a distribuce. Od 18. století se začíná zdaňovat inzerce.
FRANCIE
od 30. let = Francouzské listy – Jean MARTINI a Louis VENOTSME
1631 – LA GAZETTE, NOUVELLES – periodické listy
Dlouhou dobu usměrňována absolutistickou monarchií.
1724 – LE MERCURE DE FRANCE – ofic. Fr. list, placený státem
- podmínky se mění, vlivem revoluce 1789 – 1797, Francie Vel. Fr. revoluce 1789 (Bastila)
GAZETTE DE FRANCE
NAPOLEON BONAPARTE – vědomě používá noviny pro propagandu
Velká reforma Francouzského tisku:
Honoré de Balzac – psal pro román na pokračování noviny, G. Sandová
1828 – EMIL DE GERARDIN – 1828 – začíná vydávat noviny: Le Voleur, La Mode, La Presse
1863 – Le Pettit Journal – 1.masový tisk v Evropě
Od 19. stol. Rozdělení tisku na prestižní, seriózní, nezávislý a masový (bulvár)
AMERIKA
1690 – vydávány první americké noviny PABLIC OCCURENCES
1833 – THE SUN – Benjamin Day - veselý, levný tisk
1851 THE NEW YORK TIMES, WASHINGTON POST -dodnes
Masový tisk – prototypem je THE SUN – New York 1833
The Daily telegraph 1855
Rakousko – DIE PRESSE – 1848
Švýcarsko – NEWE ZÜRCHER ZEITUNG – nové švýcarské noviny
Německo 1842 – RAINISCHE ZEITUNG ( Rýnské noviny
1848 – DIE DEUTSCHE ZEITUNG (německé noviny)
Vznik agentur
1851 – REUTER– anglická agentura
1849 – TELEGRAPHISHE...německo – Wolf Berhard (Telegrafická korespond. kancelář)
20 . století - Vznikají další tiskové agentury : AFP – Francie, AP – USA, TASS – ITAR – Rusko
Tiskové koncerny : např. PULITZER (založil 1.žurnalistickou fakultu – 1912, Columbia)
ČESKÝ TISK
1. tisk. ROSSENMULLEROVSKÉ NOVINY, Český postillion – Pražské české noviny (1719)
1786 redaktorem V. M. KRAMERIUS – Krameriusovy c.k.poštovské noviny (1791) – kvalitní domácí zpravodajství, byl na straně Habsburků
Další tisky:
Česká expedice (F.L.Věk), Pražské noviny (F.L. Čelakovský), Jindy a nyní (J.K. Tyl – dnes Květy)
K.H. BOROVSKÝ – Pražské noviny, Národní noviny, Slovan, ukončuje činnost v době bachovské perzekuce, od 1851 vyhnanství v Brixenu (tyrolské elegie, Král Lávra, Křest sv. Vladimíra)
NÁRODNÍ LISTY- JAN NERUDA
1860 – Čas (Sladkovský, Neruda, barák), Hlas (Haštalský – mladočeši: Arbes, Neruda, Smetana, Tyrš)
1892 – Lidové noviny (Čapek, bass...)
1897 – Právo, pak Rudé Právo (Soc,dem,. Komunisti)
1918 – vznik ČR
1925 – týdeník Přítomnost (Peroutka)
1938 – 45 – zákaz levicového tisku
1945 Mladá fronta,Lidová demokracie, Svobodné slovo, Sport (Ota Pavel)
Od 1989 – privatizace (MF, Právo) zánik a vznik mnoha listů a periodik
Bulvár
Změna distribuce, nejprve státní PNS, pak soukr. Agentury, rozmach inzerce
Čtenost – počet výtisků, které projdou rukama čtenáře, remitenda – neprodané, vrácené výtisky, náklad – počet výtisků
15. VZNIK A VÝVOJ ROZHLASU A TELEVIZE VE SVĚTĚ A U NÁS – HLAVNÍ MEZNÍKY
Rozhlas - svět:
Guglielmo Marconi – Italský elektroinženýr, fyzik a vynálezce, použil metodu Heinricha Hertze k vytvoření a detekci radiových vln.
Marconi 1901 jako první poslal radiový signál přes Atlantický oceán.
1906 – První přenos programu na pobřeží Nové Anglie ( Štědrý den, verše z bible)
Jako první USA, první vysílání zahájeno v roce 1920 (KDKA, Pittsburgh), pravidelné vysílání od r. 1921.
1922 – již přes 500 stanic na celém území USA. O rádio je zde masový zájem, vysílá se zpravodajství, přednášky, bohoslužby, postupně i všechny druhy hudby.
O 30. létech 20. stol. jsou v USA zlatou dobou rozmachu rozhlasového vysílání, široká dostupnost, miliony posluchačů.
Evropě začíná s pravidelné rozhlasové vysílání nejdříve ve Velké Británii.
1922 - v Anglii zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání BBC.
Zde také zazněla poprvé ve světě v éteru první rozhlasová hra v lednu 1924. V roce 1923 následují další země Dánsko, Švédsko, Německo, Rakousko i Československá republika, jsme druhá evropská zemí s pravidelným vysíláním.
Slovensko – zahájení vysílání v Bratislavě a to v roce 1926.
Ve 30. letech začaly některé evropské státy vysílat na krátkých vlnách (Velká Británie, Německo, Rusko), rozhlas sloužil k předválečné propagandě.
Rozhlas – u nás:
Pokusy o vysílání v r. 1919 na počest 1. výročí vzniku Československé republiky, z Petřínské rozhledny, pořad složený ze slova a hudby.
18.5. 1923 – první rozhlasové vysílání, začal pravidelně vysílat kbelský vysílač umístěný ve stanu , vysílání společnost Radiojournal. Vysílaly se: zprávy, hudba, přednášky.
Eduard Svoboda – dal podnět k rozhlasovému vysílání.
Na vzniku rozhlasového vysílání se podíleli Miloš Čtrnáctý a Vladislav Šourek
Hlasatelé: Dobrovolný, Janda, Novotný
2.12.1924 Rozhlas se stěhuje na Vinohrady
Roku 1925 vstoupil do společnosti Radiojournal stát, rozšiřuje se program: zpravodajství, hudba, umělecký program, divadelní představení, vysílání pro děti.
Koncesionářský poplatek byl poměrně vysoký 50 Kč.
(Po Praze bylo druhým městem Brno, kde bylo zahájeno pravidelné vysílání 1925, poté uvedeny do provozu silnější vysílače.)
3. října 1926 český rozhlas vysílal první sportovní reportáž v Evropě (fotbalové utkání Slavie a Hungarie).
30 léta ČsRo vliv, rozmach. Brno experimentuje s vysíláním ze záznamu a montážemi. Rozhlas zařazuje vzdělávací pásma a školské vysílání.
V roce 1939, po obsazení nacisty, tvrdá cenzura, která skončila až roku 1945.
V průběhu 2. světové války se vysílalo na české území z Moskvy, Washingtonu a Londýna, kde sídlila československá exilová vláda. Poslech stíhán krutými tresty.
5. 5. 1945 bylo výzvou z rozhlasu zahájeno Pražské povstání, při kterém došlo k vážnému poškození budovy rozhlasu.
Po válce bylo obnoveno vysílání do zahraničí na krátkých vlnách. Zprávy se vyráběli ne v ČTK ale v Československém rozhlase, zavedena zpravodajská redakce.
Po převzetí moci komunisty v r. 1948 byl Československý rozhlas zestátněn a dalších 40 let začala média v Československu „sloužit lidu“ a komunistické straně
1959 spuštěn druhý kanál. V 60. letech uvolnění politické atmosféry.
Srpen 1968, během invaze vojsk Varšavské smlouvy, bylo před rozhlasem zabito 15 lidí. Rozhl.vyzýval národ k odporu. Následné tvrdé roky normalizace znamenaly odchod několika stovek zaměstnanců ČsRo.
Před 1989 vysílalo k nám několik západních rozhlasových stanic: Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky nebo BBC, necenzurované informace, signál proto rušen rušičkami.
Rozhlas při sametové revoluci. Od 90. let poměrně uvolňování, v roce 1992 vstup soukromých rádií do éteru.
1989 – 1. vysílání soukromé vysílání rádia Evropa 2
- 1. vysílání rádia Svobodná Evropa
- vznik celoplošných stanic Impuls a Frekvence 1
V r. 1995 vznikl nový celoplošný kanál Svobodná Evropa zaměřený na publicistiku. od r. 2002 funguje jako Český rozhlas 6.
V r. 2000 byl uveden do provozu studiový dům českého rozhlasu s moderními digitálními studii. V současné době se připravuje přechod z analogového vysílání na digitální.
Televize - svět:
1883 Paul Nipkow - elektrický teleskop – princip mechanického rozkladu obrazu na světelné body pomocí rotujícího kotouče – počátek mechanického systému přenosu (v Paříži 1900).
1923 Kosma Zworykin - snímací elektronka – ikonoskop přijímací elektronky.
1926 první televizní předvádění v Anglii
1928 první pravidelný televizní program je v Americe. Mechanické soustavy však nevyhovovaly, proto se s vysíláním vyčkávalo.
V Anglii, Sovětském svazu, USA, Francii a Německu probíhají první experimentální TV vysílání.
2. listopadu 1936 začíná pravidelně vysílat BBC (na 300 majitelů TV).
Velký rozmach až po válce, 1946 v USA a VB. Vzniklo přes 500 stanic, přes 46 mil. diváků, velice masové, zábava pro každého!
Komedie, zpravodajství, divadelní hry, seriály, sponzorované programy, boj o přízeň diváků
1954 USA bylo zahájeno vysílání barevné televize
1959 byly přijaty právní dohody o televizních systémech.
Televize – u nás:
Nejprve amatérské pokusy, hobby ,1948 1. pokusné přenosy obrazu na Výstavišti
Pravidelné vysílání bylo zahájeno 1.5. 1953 z Měšťanské besedy ve Vladislavově ul. v Praze. Vysílač na Petřínské rozhledně.
Studia jsou v Praze, Brně, Ostravě, Bratislavě. Televize vysílala v roce 1953 3 dny v týdnu, 1954 4 dny, 1955 5 dní, 1958 7 dní.
1966 je zahájeno první televizní reklamní vysílání,
1970 začíná vysílat druhý program
1973 začíná barevné vysílání. V 70. létech začal mohutný rozvoj barevné televize
Období normalizace znamenalo i pro českou televizi dobu temna + cenzura, která skončila až „sametovou revoluci“ 1989. Československá televize se pak opět stala demokratickým sdělovacím prostředkem.
Československá televize zanikla 31.12. 1992 rozdělením federace.
Česká televize byla založena 1.1. 1993 již jako služba veřejnosti, čili jako veřejno-právní televize nezávislá na vládě. Její vznik byl poměrně hektický s finančními problémy.
Přechod na digitální vysílání v letech 2010 - 2015
Televizní standardy (navíc)
Televizní standard se vyvíjel od třicetiřádkového obrazu (Telehor 30) až po francouzský standard HDTV (819 řádků). Nejstarším dodnes používaným standardem je americký NTSC (525 řádků, 29,97 Hz, prokládaný) existující od roku 1941. V Evropě se používá norma 625 řádek, 25 Hz, prokládané, s rozšířením PAL a starším SECAM pro barevný obraz.
V roce 1998 začaly USA a Británie vysílat terestriálně digitálně (DVB-T) (do té doby digitálně pouze ze satelitů (DVB-S) nebo přes kabel (DVB-C)). V Česku bylo digitální vysílání (DVB-T) zahájeno 21. října 2005.
16. VZNIK, VÝVOJ, HLAVNÍ RYSY, CÍLE A SYSTÉMY FUNGOVÁNÍ MEDIÁLNÍCH INSTITUCÍ. TYPY MEDIÁLNÍCH INSTITUCÍ.
Mediální instituce
Mediální instituce se během času vyvíjejí, minulé události a instituční struktury zděděné z dřívějšího období ovlivňují v každé chvíli svého vývoje to, jakým směrem se budou ubírat dál. Povšimneme si například výrazné souvislosti mezi úrovní gramotnosti v devadesátých letech 19. století a dnešním nákladem deníků a skutečnosti, že v oblastech, kde tisk dosahuje masového nákladu, hraje roli jeho původní zaměření z minulosti. North (1990) nazývá tento jev path dependence, což znamená silný vliv minulosti, v žádném případě to ovšem neznamená, že by se současné nebo budoucí instituce podobaly těm dřívějším, nebo že by dokonce nedocházelo k žádné změně.
Modely mediálních systémů: podrobnější info na https://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=25559
Liberální model - Británie, Irsko, Severní Amerika
demokraticko-korporativistický model – týká se severní kontinentální Evropy
model polarizovaného pluralismu - převládá ve středomořských zemích jižní Evropy.
Mediální instituce:
1) Stálá komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny ČR
2) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. bližší info – https://www.rrtv.cz. (zákon č. 231/2001 Sb.)
3) Rada České televize je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Jejím dalším úkolem je dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky. Její složení, jak si stěžovat a další otázky a odpovědi najdete na adrese - https://www.ceskatelevize.cz/radact. (zákon č.483/1991Sb.)
4) Rada Českého rozhlasu je orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu. Její další činností je dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky. Její složení, jak si stěžovat a další otázky a odpovědi najdete na adrese - https://www.rozhlas.cz/rada/portal. (zákon č. 484/1991 Sb.)
5) Rada České tiskové kanceláře
Založení agentury ČTK vzniká 28.října 1918, ve stejný den jako Československá republika, tehdy pod názvem Československá tisková kancelář. ČTK byla až do 90. let 20. století státní agenturou a její dějiny jsou úzce spojeny s osudy československého státu.
Období budování a rozvoje agentury
V letech 1920-1930 stojí v čele agentury Emil Čermák, který je pokládán za otce zakladatele ČTK. Podařilo se mu vybudovat na svou dobu moderní tiskovou agenturu, která měla rozsáhlou sít domácích i zahraničních zpravodajů.ČTK uzavírá smlouvy s největšími světovými agenturami - Reuter, Havas a Wolff. Vznikají základy fotoarchivu ČTK, i když jeho výraznější rozvoj se datuje do let třicátých. Archiv je průběžně doplňován. Dnes obsahuje přes 5 milionů snímků. V březnu 1939 dochází k obsazení Československa nacistickým Německem. Zprávu o této události přečetl prostřednictvím rozhlasového zpravodajství ČTK herec Zdeněk Štěpánek. V důsledku zřízení protektorátu Čechy a Morava a vzniku Slovenského štátu se od ČTK se odděluje její slovenská část.
ČTK ve válečném období
Po zřízení protektorátu je ČTK obsazena nacisty. V srpnu 1939 je zatčen vedoucí tiskového odboru prezídia ministerské rady Zdeněk Schmoranz, o něco později i šéfredaktor ČTK Arnošt Bareš, kteří prostřednictvím ČTK organizovali odbojovou činnost skupiny tzv. tiskových referentů.V roce 1942 byl Zdeněk Schmoranz spolu s dalšími redaktory popraven. Domácí zpravodajství je zcela podřízeno protektorátní moci nacistického tiskového odboru v čele s Wolfgangem Wolframem von Wolmar. Při vypjatých událostech osvobození Československa v květnu 1945 vznikl požár budovy ČTK, při kterém shořel archiv slovního zpravodajství.
ČTK pod vlivem totalitního režimu
V roce 1948 se ČTK dostává do područí komunistické diktatury. Na dlouhou dobu se stává nástrojem politické propagandy vládnoucí strany. Téměř po celé období totality je zpravodajství silně cenzurováno. Vydávají se dva typy zpravodajství - jedno je pro veřejnost, druhé zpravodajství je neveřejné, určené pro vysoké stranické a státní funkcionáře. Agentura je formálně podřízena vládě, fakticky ji ale řídí ústřední výbor Komunistické strany Československa.V druhé polovině 50. let proniká exportní zpravodajství ČTK až do oblasti Dálného východu, Latinské Ameriky a později i do Afriky. Mezinárodní působení ČTK je posilováno i v prvé polovině let šedesátých. V roce 1968 proběhl obrodný proces také v ČTK. Dne 20.srpna 1968 nesplnil noční redaktor Jaroslav Lažanský příkaz tehdejšího ředitele ČTK Miroslava Sulka vydat text tzv. žádosti nejmenovaných členů ÚV KSČ a některých ústavních činitelů o poskytnutí sovětské vojenské pomoci proti tzv. kontrarevolučním silám. Tento zvací dopis vydala až následující den agentura TASS z Moskvy. 21. srpna 1968 obsadili budovu agentury sovětští vojáci. ČTK pak vysílala zpravodajství z náhradních pracovišť. Do své zdevastované budovy se agentura vrátila až po několika týdnech.V 70. a 80. letech byla ČTK vystavena tvrdému režimu normalizace. Z agentury musely odejít nebo byly přeřazeny na méně významnou práci desítky pracovníků, při stranických prověrkách režim zúčtoval s mnoha stoupenci Pražského jara. Řada četkařů zvolila emigraci.Během 80.let byly zavedeny do provozu ČTK počítače. V důsledku toho v roce 1988 byla vytvořena první databanka ČTK. Zpravodajství je archivováno v elektronické podobě.
Období nezávislého zpravodajství po roce 1989
ČTK naplno prožívá Sametovou revolucí v listopadu 1989. V souvislosti se změnou podmínek na trhu začíná transformace agentury. ČTK usiluje o nezávislé a nestranné zpravodajství.V roce 1992 se oddělila slovenská část agentury a následně na základě zákona č.517/92 vzniká veřejnoprávní Česká tisková kancelář.Agentura začíná pracovat na tržních principech. Objevují se první úvahy o její privatizaci. V roce 1993 ČTK prochází hlubokou hospodářskou a personální krizí. Následně je dokončena její transformace a reorganizace. Podle zákona o ČTK je oddělena od státu a má formu veřejnoprávní instituce. Agentura nemá konkrétního vlastníka, podléhá kontrole Rady ČTK, jejíchž sedm členů volí Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.
Díky technickému rozmachu ČTK začíná digitálně zpracovávat fotografický servis, uskutečňuje se přenos fotografií prostřednictvím satelitu. Dochází k rozšíření nabídky dokumentačních databází, zpracování a vydávání infografiky a je zahájeno ekonomické zpravodajství v angličtině. Koncem 90. let je spuštěna Infobanka ČTK.
V 90. letech agentura systematicky pracuje na zkvalitnění svého informačního servisu. Výrazně posiluje své regionální zpravodajství, začíná rozvíjet nové aktivity. Jako jedna z prvních začíná vydávat internetové noviny. V roce 1997 ČTK kupuje padesátiprocentní podíl ve společnosti Newton Information Technology, která se zabývá monitoringem médií. V roce 1999 ČTK zakládá stoprocentní dceřinou společnost Neris, zaměřenou na služby pro internet a nová média. V témže roce ČTK kupuje Českou kapitálovou informační agenturu (Čekia). Vzniká tak skupina podniků ČTK, která v této podobě působí po dobu necelých deseti let.
Počátek nového století je spojen s multimedializací agentury. ČTK prodává společnost Čekia i podíl ve společnosti Newton IT a zaměřuje svou pozornost na agenturní zpravodajství a aktivity v oblasti tzv.nových médií. Vytváří službu zvukového zpravodajství a společenský servis, v roce 2003 buduje nový velký redakční sál. V roce 2006 spouští nový multimediální redakční systém a službu videozpravodajství.
ČTK pracuje jako politicky i ekonomicky nezávislá zpravodajská agentura. Od roku 1996 ČTK nepobírá státní dotace, od roku 1997 je ziskovým podnikem.
6) Rada pro reklamu - byla založena v srpnu 1994 zadavateli, agenturami a médii po vzoru vyspělých evropských států jako první východoevropská organizace samoregulace reklamy. Cílem je dosažení čestné, legální, decentní a pravdivé reklamy na území ČR. Rada má v současnosti (2006) 28 členů, kteří tvoří valnou hromadu. Valná hromada je nejvyšším orgánem rady. Rada pro reklamu je od roku 1995 řádným členem EASA – Evropské asociace samoregulačních orgánů.
Společenské instituce, které se podílejí na vytváření a transformaci komunikačního kontextu v masové komunikaci - instituce (nakladatelství, vydavatelství, redakce)