Katalánci mohou urychlit rozpad EU
03.03.2013 15:13
Pokud se největší španělský region – Katalánsko - osamostatní, ekonomicky podle analytiků z Evropské unie upadne. Krátkodobě to prý položí i eurozónu. Dovolím si ale oponovat. Katalánci jsou hrdý národ a na rozdíl od „pravdy praktikované Václavem Klausem, že trh všechno vyřeší a peníze jsou na prvním místě“, uvědomují si i svoji národní svébytnost a dobře ví, že i národní hrdost má cenu. Pokud se Katalánci opravdu odtrhnou od Španělska, v Evropě by se spustila lavina problémů – odtrhnout by se totiž mohli i jiné regiony. Z krátkodobého hlediska by se opět otevřel problém obrovské nestability v unii a otázka rozpadu eurozóny. Na finančních trzích by nastala panika, která by ovlivnila ekonomiku eurozóny, a jak uvádí analytici významných bank, pravděpodobně i stav veřejných financí jednotlivých krajin. Dosahy by se nesly ve dvou hlavních rovinách. Upřímně řečeno, dle mého názoru se EU stejně rozpadne, ale Katalánsko by mohl urychlit její definitivní konec.
Nezávislost Katalánska by de facto znamenala, že první krajina by vystoupila z Evropské unie a eurozóny. Z ekonomického hlediska by tím velmi trpělo jako první Španělsko, když Katalánsko je jeho největší región. Krajina by ztratila 16 procent obyvatel a její HDP by se snížil o 20 až 25 procent. V létě tohoto roku Španělé sice požadovali o 100 miliard eur pro svoje banky, ale pak se ukázalo, že budou potřebovat méně, zejména kvůli nastoleným reformám. Pokud by Katalánsko trvalo na svém, španělská kasa by přišla asi o 20 miliard ročně z daní, které jsou jedním z hlavních problémů. Centrální vláda jim totiž posílá méně peněz, než oni odevzdávají na daních. Ztráta těchto příjmů by španělské dluhové problémy jen znásobila a ozdravení ekonomiky výrazně zpomalila. Někteří analytici hovoří jako o bankrotu. Jak by se tímto zvýšil dluh eurozóny si dnes nikdo netroufne vyčíslit.
Druhým problémem by byl dominový efekt, který by ohrožoval nejen Španělsko, ale zejména celou eurozónu. „V rámci unie se otevře Pandořina skříňka, co s ostatními krajinami, které mají podobné problémy – v Belgii či Británii. Budou následovat Katalánce? „Toto je to poslední, co Brusel potřebuje,“ říká například známá analytička londýnské společnosti IHS Global. Následně by v Bruselu vznikl „chaos“, protože jednotlivé regiony by se na uniové úrovni zastupovali sami.
Kvůli odchodu Katalánců by se musely změnit zákony. Vyhlásit samostatnost na regionální úrovni neumožňuje smlouva o EU ani španělská ústava. Referendum by se tak muselo vyhlásit v celém Španělsku. Pokud by se přece jen Madrid unavil a řekl si, že pokud chce odejít, ať jde, samostatností by automaticky vystoupili z unie i eurozóny. „Eurozóna by se nerozpadla, pokud by se Katalánci osamostatnili (vzpomíná se rok 2020 – pozn. red.) a unie by do té doby přijala opatření, která by rozpadu předešla, dodává Koleníková.
Katalánsko, které si již jednou muselo půjčit asi pět miliard eur od Španělska, by si tak vykopalo vlastní hrob. Všechny daně by sice mohli použít na rozvoj vlastního regionu, ale náklady státu by také narostly, když by si museli sami financovat veřejné služby, které dnes pokrývá španělská vláda. Kromě toho sídlí v Katalánsku tři velké banky, CaixaBank, Sabadell a Catalunya Banc, jejichž aktiva jsou dohromady asi 590 miliard eur, což je víc než pětkrát víc, jako je velikost samotné ekonomiky. Katalánské banky by se díky osamostatnění odtrhly od levných půjček od ECB. „V případě otřesů na finančních trzích je to velmi nebezpečné, protože případná pomoc bankám de facto bankrotuje veřejné finance. Příkladem je Irsko,“ hodnotí ekonom Tomáš Dudáš z Paneuropské vysoké školy. S velkou pravděpodobností by Katalánci zdědili i alikvotní část španělských dluhů, přičemž už ta samotná katalánská patří dnes mezi ty nejzadluženější.
Snahy o nezávislost v Evropské unii
Skotsko – referendum o nezávislosti v roce 2014
Katalánsko – referendum o nezávislosti se má konat do roku 2016
Vlámsko – vlámští nacionalisté získali ve vlámských volbách v roce 2010 většinu mandátu
Baskicko – baskičtí nacionalisti vyhráli volby v říjnu tohoto roku
Nejzadluženější regiony:
Celkový dluh Španělska
- 736,5 mld. eur v roce 2011, tj. 69 % HDP
- v roce 2012 má dluh stoupnout na 85 %
- v roce 2013 se očekává nárůst dluhu na 90,5 %
Castile-la Mancha
Musel požádat o finanční pomoc; v roce 2009 se tamní banky staly prvními bankami, které musely být zachraňované Madridem.
Populace: 2,1 milionů
Deficit: 7,3 HDP
Dluh: 6,6 miliardy eur v roce 2011
Andalusie
Nejchudší španělský region; má nejvyšší nezaměstnanost v krajině (33 %); ze španělské kasy přitékají největší příjmy.
Populace: 8,4 milionů
Deficit: 3,2 % HDP
Dluh: 14,3 miliardy eur v roce 2011
Murcia
O pomoc zažádala spolu s Valencií; nejmenší region Španělska.
Populace: 1,5 milionů
Deficit: 4,3 % HDP
Dluh 2,8 miliardy eur v roce 2011
Katalánsko
Z madridského záchranného systému si region musel půjčit 5 miliard eur; nejzadluženější region Španělska; nejvíc ze svého HDP přispívá Španělsku.
Populace: 7,5 milionů
Deficit: 3,k7 % HDP
Dluh: 41,8 miliardy eur v roce 2011
Baleáry
Ke své velikosti jeden z nejzadluženějších regionů; dosud tvrdě odmítá jakoukoliv finanční pomoc.
Populace: 1,1 milionů
Deficit: 4,0 % HDP
Dluh: 4,4 miliardy eur v roce 2011
Valencie
V červenci 2012 se stala prvním regionem, který požádal o finanční pomoc; jeden z nejzadluženějších regionů ve Španělsku.
Populace: 5,1 milionů
Deficit: 3,7 HDP
Dluh: 20,8 miliardy eur v roce 2011
Čerpaná pomoc regionů:
| Krajina | Pomoc v EUR |
| Katalánsko | 5,02 miliardy |
| Andalusie | 5 miliard |
| Valencie | 3,5 miliard |
| Castile – La Macha | 844 milionů |
| Murcia | 528 milionů |
| Dohromady | 14,9 miliardy |
| Regionální fond Likvidity z Madridu |
18 miliard |
| Zůstává | 3,1 miliardy |
Klíčové exportní trhy Katalánska (údaje v %)
Francie – 14,0
Andalusie – 12,0
Aragon – 10,0
Valencie – 9,4
Itálie – 7,9
Německo – 7,5
Madrid – 7,0
Portugalsko – 6,5
Pais Vasco (region Baskicka) – 5,9
Baleáry – 5,0
Británie – 4,2
Kanárské ostrovy – 3,9